Historie školy

Školní rok 1898

Měšťanská škola dívčí v Praze na Maninách

zřízena byla roku 1897 a umístěna v budově, již slavná obec Pražská toho roku dostavěla pro školu dívčí i chlapeckou. Škola pro dívky umístěna v traktu západním. Obecná škola dívčí, jež spojena dosud byla s chlapeckou a tvořila smíšenou školu na Maninách pod správou řídícího učitele p. Jos. Šulce, odloučena jest od školy chlapecké a připojena ku dívčí škole měšťanské. Na základě provedeného zápisu přijato dívek do školy obecné 187, do školy měšťanské 67. První rok školní počal 16. září 1897 vzýváním Ducha sv. a službami Božími, jež konány ve školní kapli v Holešovicích...

Takto se začíná kronika školní budovy ZŠ Tusarova, která je na pokračování v mnoha dalších knihách uložena coby obrovská cennost ve školním archivu.

Podle dochované zprávy ministerského rady V. Kuneše, přednesené 28. 9. 1948, se dozvídáme další podrobnosti, které zapsal Dr. Bohouš Koloušek, ředitel školy ve školním roce 1948.

Holešovice před 50 lety byly jako dnes od ostatní Prahy odděleny jednak Vltavou, jednak tratí vedoucí ke Kladnu, ale netvořily souvislý celek, domy byly roztroušeny, promíšeny dvory a selskými statky, tovární objekty se střídaly s osetými poli a zahradami, a nebylo tehdy ovšem ještě ani Libeňského, ani Trojského mostu, spojení obstarávaly přívozy.

Prvá škola pro tuto čtvrť byla postavena v Jablonského ulici r. 1884. Byly to dvě budovy, obklopeny zahradami, a umístěny v nich byly obecné a měšťanské školy dívčí i chlapecké. Když po roce 1890 nastal s průmyslovým mohutněním čilý stavební ruch, nestačily dosavadní školy pro příliv obyvatelstva. Již v roce1894 bylo nutno umístiti nouzově třídy jednak v opatrovně (něco jako dnešní MŠ) v Rajské ulici, jednak v magistrátní úřadovně v Nádražní ulici. Proto v roce 1895 usnesla se městská rada, postaviti novou školní budovu na rohu nynější Osadní a Tusarovy ulice. Dne 20. dubna 1896 schválili obecní starší stavební plány a věnovali obecní pozemek v ceně 37.213 zlatých a zřizovací náklad 235.000 zlatých. Povolení ke stavbě udělil magistrát 21. 5. 1896 a zadal práce. Projekt stavby vypracoval městský stavební rada Josef Srdínko spolu s asistentem, městským inž. Janem Vavřinou.

Se stavbou se počalo 16. května 1896 a 9. října téhož roku bylo dosaženo rovnosti. Protože však zatím bylo rozhodnuto, aby ve škole byla též umístěna kaple, byly plány pozměněny a stavba byla dokončena až v roce 1897. Z kaple je nyní přednášková síň v chlapecké škole (v současné době školní aula).

Fasáda budovy byla provedena ve slohu vlašské renesance, přízemí a první patro je ukončeno silnou římsou s konsolami a růžicemi a tvoří podnoží pro druhé a třetí patro. Na obou křídlech jsou ve výklencích napsána zlatým písmem jména pěti mužů, zasloužilých o české školství: Doucha, Svoboda, Komenský, Škoda, Wenig. Zcela nahoře je nápis: Zbudovala obec pražská léta Páně MDCCCXCVII. Stavební náklad činil 204.291,53 zlatých, vnitřní zařízení stálo 8.449,24 zlatých.

Budova byla svému účelu odevzdána slavnostně dne 13. září 1897. Nemyslilo se tehdy na rozvoj čtvrti a škola nebyla obklopena zahradou jako starší škola Na Zátorách. V r. 1897 byla kolem ještě pole a stavební parcely.

Budova byla kdysi rozdělena na dvě části určené pro dvě instituce: dívčí měšťanskou školu a obecnou školu. Ovšem toto rozpojení vzalo zasvé a škola se opět spojila. Po roce 1900 totiž rapidně stoupal počet obyvatel Holešovic a tak byly i roky, kdy místní školu navštěvovalo až 800 žáků.

Různými peripetiemi procházela budova školy, obzvláště za světových válek, kdy zde byl zřízen lazaret, vydávalo se zde jídlo a ošacení pro chudé lidi atd. Někdy se škola opět rozdělila na dívčí a chlapeckou část, což mnozí prarodiče našich žáků ostatně ještě pamatují.

V současné době jsou vnitřní prostory budovy po rekonstrukci, ale na fasádu a střechu by se mělo pomyslet s opravou. To aby se stavební rada Srdínko nemusel shůry mračit na nedobrý stav výše zmíněných částí jeho bohulibého a ušlechtilého díla.